Školní řád - gvmyto2012

ŠKOLNÍ ŘÁD GYMNÁZIA VYSOKÉ MÝTO

 
Obsah:
 
Článek 1: Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců žáků
1.1 Práva žáků
1.2 Povinnosti žáků
1.3 Žákům je zakázáno
1.4 Výchovná opatření
1.5 Práva zákonných zástupců žáků
1.6 Povinnosti zákonných zástupců žáků
1.7 Vztahy žáků a zákonných zástupců se zaměstnanci školy

Článek 2: Provoz a vnitřní režim školy
2.1 Docházka do školy (v souladu s §66 a §67 zákona č. 561/2004 Sb., Školský zákon)
2.2 Omlouvání neúčasti žáka ve vyučování
2.3 Organizace vyučování
2.4 Výchovné a vzdělávací akce školy, další akce školy
2.5 Racionální systém provozu školy

Článek 3: Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků
3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
3.2 Ochrana žáků před sociálně patologickými jevy

Článek 4: Podmínky pro zacházení s majetkem školy ze strany žáků

Článek 5: Plagiátorství

Článek 6: Ustanovení společná a závěrečná
 
Příloha č. 1                                                                                             
ORGANIZAČNÍ POKYNY

Příloha č. 2                                                                                             
KLASIFIKAČNÍ ŘÁD GYMNÁZIA VYSOKÉ MÝTO

Příloha č. 3                                                                                             
PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ
  
Článek 1 (zpět)
Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců žáků

1.1 Práva žáků
Žáci mají právo:
a) na vzdělání podle školního vzdělávacího programu,
b) na speciální péči v rámci možností školy, jedná-li se o žáky handicapované, s poruchami učení nebo chování,
c) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
d) zakládat v rámci školy Studentskou radu, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,
e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž těmto vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje; své připomínky mohou vznášet prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy,
f) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,
g) na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jejich rozumovou a mravní výchovu
a nevhodně ovlivňovaly morálku,
h) na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením,
i) na respektování svého soukromí a soukromí svých rodin,
j) na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost,
k) na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jejich tělesný a duševní vývoj,
l) požádat v případě nejasností v učivu o pomoc vyučujícího,
m) požádat o pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu, jestliže se cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, mají problémy apod.,
n) na rovnoměrné rozvržení písemných zkoušek,
o) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí.
 
1.2 Povinnosti žáků
Žáci mají povinnost:
a) řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,
b) účastnit se mimoškolních aktivit, na které se přihlásili,
c) dodržovat školní řád, předpisy, řády učeben a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
d) být ve škole čistě a vhodně oblečeni a upraveni,
e) plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem,
f) slušným způsobem vyjadřovat své mínění a názory,
g) nepoškozovat majetek školy a majetek zaměstnanců a žáků školy, případné škody jsou povinni zaplatit zletilí žáci nebo rodiče nezletilých žáků,
h) informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
i) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování a při akcích organizovaných školou v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
j) oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost, a změny v těchto údajích,
k) na základě poučení třídního učitele a vyučujících zabezpečit své osobní cennosti proti poničení, ztrátě nebo krádeži. Nejsou-li osobní cennosti (peníze, drobné šperky, mobilní telefony apod.) uloženy na místě k tomu určeném vedením školy nebo vyučujícím, nezodpovídá škola za vzniklou škodu,
l) chovat se tak, aby se vždy a všude přičiňovali o dobrou pověst své třídy a školy a dbali zásad společenského chování při všech příležitostech.
 
1.3 Žákům je zakázáno
a) opouštět bez vědomí třídního učitele nebo jeho zástupce areál školy o přestávkách (netýká se volných hodin),
b) kouřit v prostorách a okolí školy a při činnostech organizovaných školou,
c) přinášet do školy nebo na akce organizované školou alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky a drogy, požívat či aplikovat je při vyučování nebo při akcích organizovaných školou,
d) přinášet do školy nebo na akce organizované školou věci nebezpečné zdraví a životu,
e) přinášet do školy předměty, které by mohly rozptylovat pozornost ostatních žáků při vyučování,
f) vkládat své programy do jednotlivých počítačů i do počítačové sítě školy,
g) používat během vyučovací hodiny mobilní telefony (výjimku může povolit vyučující),
h) používat bez souhlasu vyučujícího nebo zaměstnance vykonávajícího dohled elektrické zásuvky a vlastní elektrické spotřebiče nebo drobnou elektroniku,
i) otevírat okna během přestávek a volných hodin bez souhlasu zaměstnance vykonávajícího dohled,
j) používat nepovolené pomůcky, napovídat při zkoušení, opisovat; vyhýbání se zkoušení bude posuzováno jako přestupek proti školnímu řádu,
k) stahovat práce z internetu a vydávat je za své; plagiátorství bude považováno za závažné porušení školního řádu.
 
1.4 Výchovná opatření
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly (případně jiná ocenění) a kázeňská opatření. Informace o všech výchovných opatřeních zapisuje třídní učitel do třídního výkazu. Pochvalu uděluje třídní učitel nebo ředitel školy. Oznámení o udělení pochvaly a jiného ocenění žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka provede třídní učitel nebo ředitel školy písemně bez zbytečného odkladu.
a) Pochvalu třídního učitele uděluje třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi zejména za výborné studijní výsledky, práce nad rámec běžných žákovských povinností, úspěšné reprezentace školy v soutěžích, mimořádné činy apod.
b) Pochvalu ředitele školy uděluje ředitel školy podle svého uvážení nebo na návrh třídního učitele, pokud jsou důvody pro udělení pochvaly opakované nebo mimořádné, případně dojde-li k souběhu několika důvodů.
Kázeňská opatření bez právních důsledků pro žáka jsou napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele a důtka ředitele školy. Právní důsledky pro žáka má udělení podmíněného vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia.
c) Napomenutí třídního učitele uděluje třídní učitel podle svého uvážení za menší přestupky proti školnímu řádu. Jedná se zejména o pozdní příchod žáka na vyučovací hodinu, zapomínání pomůcek, nepřezutí, neoprávněnou manipulaci se zařízením školy, ztrátu omluvného listu nebo žákovské knížky.
d) Důtku třídního učitele uděluje třídní učitel podle svého uvážení za opakované menší přestupky proti školnímu řádu, a také za vážnější přestupky. Jedná se zejména o nevhodné chování vůči spolužákům nebo zaměstnancům školy, neplnění povinností služeb, neomluvenou absenci při vyučovací hodině, pozdní doložení důvodu absence v souladu se školním řádem.
e) Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy podle svého uvážení na základě podkladů třídního učitele nebo ostatních zaměstnanců školy. Důvody pro udělení důtky ředitel školy projedná s dotyčným žákem. Důtkou ředitele školy může být potrestána neomluvená absence většího rozsahu než je jedna vyučovací hodina, nedoložení důvodu absence v souladu se ŠŘ, kouření nebo požívání alkoholických nápojů ve škole nebo na akcích pořádaných či spolupořádaných školou, vážné prohřešky proti zásadám slušného chování, plagiátorství apod. Tato důtka je žákovi udělena také v případě, že třídní důtka neměla žádoucí výchovný účinek a žák i nadále nerespektuje ustanovení školního řádu. Udělení důtky ředitele školy není podmíněno předchozím udělením důtky třídního učitele.
f) Podmíněným vyloučením ze studia až na dobu jednoho roku se trestají zejména případy zvláště hrubých slovních a úmyslných fyzických útoků žáka vůči spolužákům nebo pracovníkům školy, dále distribuce a požívání drog, účast ve výuce pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, konzumace alkoholu ve škole a na akcích pořádaných a spolupořádaných školou zletilými i nezletilými žáky, vnášení zbraní do školy, spáchání trestného činu, šikana, projevy rasismu a xenofobie, Podmínečným vyloučením může být také potrestána opakovaná vysoká neomluvená absence a svévolné ničení zařízení školy.
g) Vyloučení ze studia je krajním a výjimečným kázeňským opatřením. Uplatní se jak při hrubém zaviněném porušení školního řádu, tak při hrubém zaviněném porušení školního řádu v průběhu podmínečného vyloučení ze studia.
Informace o udělení výchovného opatření s výjimkou napomenutí třídního učitele jsou zasílána doporučeným dopisem rodičům žáka. Návrh na podmíněné vyloučení musí být vždy projednán v pedagogické radě. Podmíněnné vyloučení a vyloučení ze studia je správním rozhodnutím a řídí se správním řádem.
Snížená klasifikace chování není kázeňským opatřením. Hodnotí se jí chování žáka v průběhu celého pololetí a klasifikace není závislá na předchozím udělení některého výchovného opatření.
 
1.5 Práva zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají právo:
a) na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka,
b) volit a být voleni do školské rady,
c) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,
d) na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,
e) požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.
 
1.6 Povinnosti zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají povinnost:
a) zajistit, aby žák docházel řádně do školy,
b) na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
c) informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
d) dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
e) oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
 
1.7 Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy
a) Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.
b) Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Nebudou se vměšovat do jejich soukromí a jejich korespondence. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich pověst. Speciální pozornost budou věnovat ochraně před návykovými látkami.
c) Informace, které žák nebo zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky, nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost atd.) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
d) Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.
e) Žák zdraví v budově a na školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví.
f) Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí ředitelství školy, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.
 
Článek 2 (zpět)
Provoz a vnitřní režim školy

2.1 Docházka do školy (v souladu s § 66 a § 67 zákona č. 561/2004 Sb., Školský zákon)
Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí. V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.
O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody. Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nebyl hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.
Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.
Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.
Žák, který po splnění povinné školní docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.
Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro zařazené žáky povinná.
 
2.2 Omlouvání neúčasti žáka ve vyučování
Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka sdělí informaci o nepřítomnosti ve výuce bez zbytečného odkladu třídnímu učiteli na telefonní číslo Gymnázia Vysoké Mýto 465 424 342 nebo mailem na adresu reditel@gvmyto.cz (Jiný způsob je možný po dohodě s třídním učitelem.).
Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.
Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.
Pro omlouvání nepřítomnosti žáka ve vyučování platí následující:
a) Nepřítomnost nezletilého žáka ve škole omlouvá zákonný zástupce vždy písemně prostřednictvím omluvného listu (ve studijním průkazu u žáků vyššího gymnázia, v žákovské knížce u žáků nižšího gymnázia). Zletilý žák se stejným způsobem omlouvá sám.
b) Po opětovném nástupu do školy žák bez zbytečného odkladu předloží omluvenku třídnímu učiteli nebo jeho zástupci. Omluvenku je třeba přinést třídnímu učiteli nebo jeho zástupci nejpozději do 3 dnů po skončení absence. Při nesplnění této povinnosti může třídní učitel tuto absenci považovat za neomluvenou.
c) Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky.
d) Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, je povinen oznámit tuto skutečnost třídnímu učiteli nebo jeho zástupci, případně vyučujícímu další hodiny. Tuto skutečnost může žák mimořádně oznámit v kanceláři školy.
e) Třídní učitel může ve výjimečných případech a po projednání s ředitelem školy požadovat omlouvání každé nepřítomnosti žáka lékařem.
f) ředem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na základě písemné žádosti v žákovské knížce nebo studijním průkazu může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:
- na jednu vyučovací hodinu vyučující příslušného předmětu,
- na jeden den třídní učitel,
- na více než jeden den ředitel školy na základě písemné žádosti.
h) V případě uvolnění žáka ředitelem školy je třeba doručit písemnou žádost, která obsahuje mimo jiné uvedené dny nepřítomnosti žáka a důvod jeho nepřítomnosti. Doručení žádosti o uvolnění žáka je třeba zajistit nejméně tři pracovní dny před započetím nepřítomnosti. Doručení žádosti není jejím schválením. Ředitel školy může vyhovět žádosti po projednání s třídním učitelem žáka, s žákem nebo jeho zákonným zástupcem. Jedná-li se o druhou nebo další žádost, případně uvolnění na více jak deset pracovních dní, může ředitel školy rozhodnout o podmínkách, za kterých žádost schválí. Originál rozhodnutí o žádosti se zakládá v kanceláři školy, kopii dostane žák.
 
2.3 Organizace vyučování
a) Učitelé přicházejí do vyučovací hodiny po zvonění, při vstupu do třídy požadují, aby žáci pozdravili povstáním za přiměřeného ticha.
b) Než učitel zahájí vyučování, zkontroluje, jak jsou žáci připraveni na vyučování a v jakém stavu je učebna.
c) Učitel je povinen osobně zaznamenat v třídní knize číslo a obsah vyučovací hodiny, nepřítomnost žáků, případně zastupování, vyučující na začátku každé vyučovací hodiny provádí kontrolu přítomnosti žáků.
d) Ve vyučovací hodině dohlíží učitel na šetrné zacházení s majetkem školy, na udržování čistoty a pořádku ve třídě, odborné učebně nebo v laboratoři; zjistí-li  jakoukoli ztrátu nebo poškození věcí, hlásí to podle problematiky okamžitě správci učebny, třídnímu učiteli nebo zástupci ředitele.
e) Pouze za přítomnosti učitele při vyučovací hodině mohou žáci otevírat okna a větrat, na konci vyučovací hodiny je nutné okna opět zavřít.
f) Důvody vedoucí ke změně v rozvrhu hodin, organizaci vyučovacího procesu, popř. změně vyučujícího posuzuje ředitel školy, ten zcela výjimečně jen z vážných důvodů může povolit změnu.
g) Dohled nad žáky o přestávkách má dozor na chodbách určený zvláštním rozpisem. V případě volných hodin škola dohled nad žáky nezajišťuje.
h) Po skončení poslední vyučovací hodiny dohlíží učitel, který měl ve třídě poslední hodinu, na řádný odchod žáků ze třídy a překontroluje čistotu třídy včetně toho, aby nezůstal nepořádek v lavicích. Kromě pátku nebo posledního pracovního dne v týdnu žáci zvednou židle na lavice. Za ponechané věci v lavicích ve třídách nenese škola odpovědnost.
i) Učitelé vyučující v odborných učebnách, laboratořích a učitelé tělesné výchovy otevírají tyto prostory tak, aby vyučování mohlo včas začít, učitelé vstupují do odborných učeben, laboratoří a tělocvičny jako první a opouštějí je poslední.
j) Po zazvonění na vyučování je učitelům zakázáno posílat žáky pro pomůcky, sešity apod. do kabinetů nebo kanceláří.
k) Další povinnosti žáků:
- zdravit povstáním při vstupu a odchodu pedagogického pracovníka nebo jiné dospělé osoby do učebny, nekonají-li se právě písemné práce, popř. tělesná cvičení,
- pohybovat se ve třídách jen přezutí,
- při odchodu do jiné učebny uklidit své pracovní místo,
- neopouštět během vyučování ani o přestávkách s výjimkou polední přestávky a volných hodin školu,
- odcházet na oběd do jídelny ve stanovené době, do jídelny vstupovat vždy na pokyn dozírajícího pedagogického pracovníka.
l) Povinnosti žákovských služeb:
- třídním učitelem určená dvoučlenná pořádková služba ručí za pořádek ve všech prostorách školy, které třída využívá,
- přichází podle možnosti do školy dříve, podle pokynů třídního učitele pečuje o třídní knihu, o přestávkách utírá tabuli, pečuje o její čistotu, donáší učební pomůcky podle pokynů vyučujících, při přecházení do jiné učebny vezme s sebou  třídní knihu a postará se o pořádek ve třídě, kterou opouští,
- nedostaví-li se učitel do třídy na vyučovací hodinu do 10 minut po zvonění, vyhledá nejprve vyučujícího ve sborovně, případně to oznámí zástupci ředitele nebo řediteli školy,
- zajistí, aby po poslední vyučovací hodině v dané třídě nebo odborné učebně byla čistě smazaná tabule a židle na lavicích (vyjma posledního pracovního dne v týdnu).
 
2.4 Výchovné a vzdělávací akce školy, další akce školy
Mezi výchovné a vzdělávací akce školy patří lyžařský výcvik, sportovní a turistický kurz, poznávací kurz, plavecký výcvik a zahraniční poznávací zájezd. Tyto akce zajišťuje pro žáky škola, vedoucího akce určí ředitel školy a jsou součástí školního vzdělávacího programu. Mezi další akce školy patří exkurze ve formě poznávacích pobytů nebo školních výletů. Další akce školy zajišťují se souhlasem ředitele školy jako vedoucí třídní učitelé nebo jednotliví vyučující. Jednotlivé akce určuje plán exkurzí pro daný školní rok schválený ředitelem školy zpravidla ke 30. 9. včetně organizačního zajištění akcí.
 
2.5 Racionální systém provozu školy
Za plynulý chod a za nerušenou organizaci výchovně vzdělávacího procesu odpovídá ředitel školy a jeho zástupce, kteří vedou všechny  pedagogické pracovníky k plnému využití času určeného k výchovně vzdělávací práci. Organizují práci školy tak, aby nedocházelo k rušivým zásahům do vyučovací doby stanovené harmonogramem vyučování, rozvrhem hodin a ročním plánem pedagogicko výchovné práce. Vyžaduje-li některá organizace nebo orgán od žáků nebo pedagogických pracovníků činnost, která by byla v rozporu s hlavními úkoly školy nebo narušovala jeho plynulý chod, ředitel nebo jeho zástupce nevyhoví.
Pro konání pedagogických rad, provozních a krátkých porad platí, že termíny jejich konání jsou dohodnuty v dostatečném předstihu, a to následujícím způsobem:
- Pedagogická rada – dle ročního plánu práce, zpravidla středa od 14:30 h,
- Provozní porada – dle ročního plánu práce, zpravidla první středa v měsíci od 14:30 h,
- Krátká porada – dle aktuální potřeby, zpravidla velká přestávka od 9:45 do 10:00 h (mimo učitele konající dozor),
- Porada vedení – dle upřesnění ředitele školy.
Ostatní schůze a jednání jsou plánovány dle potřeby a zaměření.
Poradní orgány ředitele gymnázia se svolávají podle ročního plánu takto:
- pedagogická rada 5x do roka a podle potřeby školy,
- metodické orgány zpravidla 2x do roka,
- studentská rada zpravidla 1x za dva měsíce.
 
Článek 3 (zpět)
Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, ochrana žáků před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
 
3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
Bezpečnost a ochrana zdraví žáků vychází ze Školního řádu, článek 2, Provoz a vnitřní režim školy. Poučení na začátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:
a) se školním řádem,  
b) se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatnách, při příchodu do školy
a odchodu ze školy a na veřejných komunikacích,
c) se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním,
d) s postupem při úrazech,  
e) s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru.
Správci odborných učeben nebo vyučující příslušných odborných předmětů poučí o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků v rámci úvodní vyučovací hodiny všechny přítomné žáky. Poučení se týká rovněž užívání prostor tělocvičen a posilovny. Žáci stvrzují svým podpisem, že poučení porozuměli a chápou případné následky při nedodržování příslušných pokynů řádů učeben apod. Poučení před akcemi, které žáci absolvují mimo školní budovu a na výchovných a vzdělávacích akcích a dalších akcích provede vždy vedoucí akce nebo určený pedagogický pracovník vykonávající dohled.
Každý úraz, poranění, nehodu nebo jinou závažnou skutečnost, která může narušit bezpečnost a zdraví žáků během akce pořádané školou ve třídě, na chodbě, na hřišti nebo mimo budovu školy, jsou žáci povinni hlásit ihned pedagogickému pracovníkovi vykonávajícímu dohled, svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících.
 
3.2 Ochrana žáků před sociálně patologickými jevy
Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky
a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků. Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání alkoholických nápojů a jiných zdraví škodlivých a návykových látek v areálu školy nebo při akcích pořádaných školou. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely.
V případě podezření na požití alkoholu, návykových či jinak zdraví škodlivých a návykových psychotropních látek může být požadováno provedení dechové či jiné diagnostické zkoušky, a to metodikem školní prevence, vedoucím akce či určených pedagogickým dohledem, v případě nutnosti přizvaným odborníkem. Ředitel školy může požadovat laboratorní vyšetření, o čemž neprodleně informuje zákonného zástupce žáka. Pokud zákonní zástupci nebo zletilí žáci nedoloží lékařskou zprávu o výsledku laboratorního vyšetření, může být považováno za pozitivní. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení zákazu nošení, držení, distribuce a zneužívání alkoholických nápojů a jiných zdraví škodlivých a návykových látek v areálu školy nebo při akcích pořádaných školou, o zjištěních laboratorního vyšetření a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.
Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.
Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.
Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky při akcích pořádaných školou. Dohled nad žáky zahajuje určený pedagogický pracovník před zahájením vyučování od okamžiku vstupu žáka do budovy školy. O přestávkách mezi vyučovacími hodinami je dohledem nad žáky pověřen pedagogický pracovník podle rozpisu dozorů na chodbách školy. Škola nevykonává dohled nad žáky v době tzv. volných hodin včetně přestávek na oběd (pouze v případě žáků nižšího gymnázia určený pedagogický pracovník dohlíží na žáky při cestě na oběd, při obědě a při cestě z oběda). Po ukončení vyučování žák bez zbytečného zdržování opustí budovu školy. Škola nevykonává dohled nad žáky, kteří bezdůvodně neopustí po skončení vyučování budovu školy.
 
Článek 4 (zpět)
Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

Žák šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu rodiče nezletilého žáka, který poškození způsobil nebo zletilý žák. Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo hospodářce. Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi nebo jeho rodičích, musí poškození věci vždy prošetřit třídní učitel a zvážit i pedagogickou stránku.
Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí. Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba odpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě.
Žákům je přísně zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a vypínači bez souhlasu vyučujícího. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje sezení na okenních parapetech. Žák nemanipuluje elektrorozvody a rozvody plynu v laboratořích, s vybavením odborných pracoven, s uloženými exponáty a modely.
 
Článek 5 (zpět)
Plagiátorství
 
Užití jakékoliv myšlenky v odborné práci (v písemné, obrazové, mluvené či jiné podobě) bez uvedení jejího autora je považováno za plagiátorství. Vytvořením plagiátu porušuje jeho autor nejen základní pravidla etiky, ale také autorský zákon.
Za plagiátorství se považuje nejen úmyslné okopírování (ukradení) cizího textu a jeho vydávání za vlastní, ale i nedbalé citování, neúmyslné opomenutí citace některého využitého zdroje a myšlenky či nedostatečná práce s původním textem (nedostatečná parafráze, kompilace původního textu). Plagiátorství se dopouští nejen ten, kdo takovýmto způsobem neoprávněně cizí text využije, ale i osoba, která poskytuje služby, jež plagiátorství přímo umožňují, popřípadě k němu nabádají. Tedy strana, která tyto texty zdarma či za úplatu produkuje nebo poskytuje.
 
Článek 6 (zpět)
Ustanovení společná a závěrečná

Školní řád je vnitřní dokument školy, je schvalován školskou radou. Případné změny v rámci tohoto dokumentu může navrhovat ředitel školy, zaměstnanci školy, případně výbor sdružení rodičů nebo zástupci studentské rady. Veškeré návrhy na změny jsou podávány v písemné formě řediteli školy a ten je povinen se jimi prokazatelným způsobem zabývat. S návrhem znění školního řádu i jeho příloh včetně případných změn je seznámena pedagogická rada, která bere návrh na vědomí. Školní řád je vyvěšen na místech k tomu určených včetně internetových stránek školy www.gvmyto.cz.
Uvedený školní řád platí od 1. září 2011 v souladu se školským zákonem.

1. 9. 2011
Mgr. Martin Valášek, ředitel školy


Příloha č. 1 - ORGANIZAČNÍ POKYNY  (zpět)

1. Příchod do školy
Škola se otevírá v 6:15 h. V přízemí vykonává dozor školník. Dojíždějící žáci se shromáždí v učebně č. 33. Žáci, kteří mají první hodinu volno, mohou přijít později a v tichosti na chodbě nebo ve volné třídě počkat na přestávku. Na dopolední i odpolední vyučování přicházejí žáci do budovy nejpozději 10 min. před zahájením vyučování.

2. Přezouvání, šatny
Žáci se přezouvají ve vyhrazených sklepních prostorách. Přezouvají se při každém příchodu do budovy i při každém opuštění budovy. Jako přezůvky neužívají sportovní obuv. Veškeré věci žáci odkládají do přidělených uzamykatelných šatních skříní – jedna skříň pro dvojici žáků. Klíče dostanou žáci na začátku školního roku od třídního učitele dle seznamu – jméno žáka + číslo příslušné skříně. Dvojice žáků odpovídá za trvalé uzamčení skříňky i za její stav. Jakékoliv její poškození hradí příslušná dvojice žáků nebo jejich zákonní zástupci! Skříňka není určena k uschování cenností (mobilních telefonů, šperků, větší sumy peněz), za případné poškození nebo ztrátu cenností nenese škola odpovědnost.

3. Školní jídelna
Žáci nižšího gymnázia se stravují ve školní jídelně  ZŠ, Jiráskova 317, 566 01 Vysoké Mýto, žáci vyššího gymnázia v Domově mládeže a školní jídelna, gen. Závady 118, 566 01 Vysoké Mýto. Řídí se pokyny ředitelství ZŠ a DM, vedoucích jídelen a přítomného pedagogického dozoru. Čipy jsou nepřenosné.

4. Pobyt v budově a ve třídě
Před hodinou si žáci připraví věci potřebné pro vyučování. Do odborných pracoven přecházejí ukázněně během přestávek. Aktovky s učením a osobní věci neponechávají volně na chodbě nebo v neuzamčené třídě, kde se právě nevyučuje. Žáci odpovídají za čistotu a pořádek. Během přestávek je žákům přísně zakázáno otevírat okna, vyklánět se z oken nebo do oken sedat a opouštět během vyučování a přestávek budovu školy.  

5. Odchod ze školy
Po své poslední vyučovací hodině žáci opustí bez zbytečné prodlevy budovu. Pokud je jejich poslední vyučovací hodina v dané třídě označena v rozvrhu zároveň jako poslední, zvednou židle na lavice (vyjma posledního pracovního dne v týdnu). Dojíždějící se za nepříznivého počasí mohou zdržovat v učebně č. 33, nejdéle však do 18:00 hodin.

6. Práva a ochrana práv žáků
Kromě obecně platných zákonů a vyhlášek k ochraně práv občana mají žáci školy právo své specifické obrany – ve škole existuje studentská rada. Tato se schází s vedením školy dle potřeby, zpravidla 1x za 2 měsíce. Zde se řeší eventuelní problémy žákovské obce. Kromě toho mají zástupci žáků právo aktuálního a rychlého kontaktu s vedením školy. Třídní učitelé a ostatní vyučující jsou na nejbližších poradách o náplni jednání informováni. Třídní učitelé mají povinnost zabývat se touto problematikou v třídnických hodinách. Všem možným problémovým oblastem (šikana, ztráty, psychické a závislostní obtíže) je věnována soustavná péče.

7. Zajištění nepřítomnosti vyučujících
Rozhodnutím ředitele školy je toto řešeno následně: nepřítomnost vyučujícího je nahrazena suplováním téhož nebo jiného předmětu. Výjimečně může být vyučovací hodina bez náhrady zrušena, v nižším gymnáziu to může být pouze poslední hodina výuky a rodiče musí být informováni zápisem do žákovské knížky. Učitel je zodpovědný za standardní, stabilní náhradní výuku, která je i plně finančně refundována.

8. Pobyt v budově školy
Žáci se mohou v budově zdržovat na základě vyučovacího rozvrhu a oznámených aktivit nejdéle do 18:00 hodin, učitelé do 20:00 hodin, poté školník školu uzamkne a aktivuje zabezpečovací systém. O víkendu se mohou učitelé a zaměstnanci školy zdržovat ve škole výhradně s vědomím vedení školy nebo školníka.

9. Použití telefonu
Telefonní styk místní je umožněn zaměstnancům pro služební potřebu bez omezení ze všech telefonních stanic školy. Meziměstské, mezinárodní hovory a hovory do mobilních sítí lze uskutečňovat pouze z kanceláře školy a výhradně pro služební potřebu. Pro žáky školy je k dispozici telefonní automat v 1. poschodí, výjimečně mohou použít telefon v kanceláři školy.

10. Zabezpečovací systém
Vstup do systému je omezen. Přístup mají a heslo znají určení pracovníci, kterým pracovní náplň určuje přístup do zabezpečených prostor. Ranní otevření i večerní uzamčení systému provádí školník. Ostatní pracovníci mají klíče od budovy a provozních místností, ke kterým mají určen přístup. Univerzální klíče vlastní ředitel, zástupce ředitele, TH pracovnice, ICT metodik, výchovný poradce  a školník.
 
Příloha č. 2 - KLASIFIKAČNÍ ŘÁD GYMNÁZIA VYSOKÉ MÝTO  (zpět)

Článek 1
Zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání

1.1 Zásady průběžného hodnocení
a) Hodnocení žáka je součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
b) Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
c) Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
d) Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
e) Při hodnocení a klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
f) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
g) Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.
h) Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů s tím, že plnou odpovědnost za klasifikaci žáka nese učitel.
i) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
j) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu školy během klasifikačního období.
k) Při klasifikaci chování se přihlíží k uděleným opatřením k posílení kázně pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
l) Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
m) Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
 
1.2 Zásady hodnocení výsledků vzdělávání
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
- soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, pohybové), didaktickými testy,
- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,
- analýzou různých činností žáka,
- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky,
- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
 
a) Žák školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
b) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Všechny testy, písemné a seminární práce učitel po opravě předá žákovi k nahlédnutí, vybrat zpět je může podle svého uvážení. U učitele zůstávají po celou dobu studia žáka  sešity se čtvrtletními pracemi z českého jazyka, z jazyků, matematiky a protokoly laboratorních prací. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáků nižšího gymnázia prostřednictvím zápisů do žákovské knížky. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. Pokud žák neodevzdá zadanou práci v určeném termínu, je hodnocena známkou nedostatečně.
c) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
d) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní a písemné zkoušení). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
e) Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
f) Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
- neklasifikují žáky první den po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, v případě uvolnění žáka z výuky ředitelem školy může vyučující stanovit podmínky pro přezkoušení, se kterými žáka prokazatelnou formou seznámí před jeho uvolněním,
- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,
- učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,
- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,
- prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
g) Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
 
1.3 Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení
Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí je žákovi vydáván místo vysvědčení výpis z vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno standardní klasifikací.
a) Pokud absence žáka v daném předmětu přesáhne 25 % v daném pololetí, může být žák neklasifikován. V případě včasného doplnění látky a odpovídajícího počtu klasifikačních podkladů může učitel klasifikovat žáka i v tomto případě. Pokud učitel hodlá neklasifikovat žáka s menší absencí, projedná svůj postup s ředitelem školy. Při zápisu známek vyučující zapíše N.
b) Není-li žák v některém předmětu klasifikován, nebude mu vydáno vysvědčení, nýbrž jenom výpis z výkazu (s razítkem a podpisem třídního učitele). Vysvědčení obdrží teprve po uzavření klasifikace. Datum vydání vysvědčení odpovídá dni, kdy žák vykonal poslední zkoušku. V případě, že je žák neklasifikován, koná doklasifikační zkoušku, jejíž termín stanoví ředitel na návrh vyučujícího. Zkoušejícím je příslušný vyučující, přísedícího a předsedu komise určí ředitel školy. Termín zkoušky je sdělen zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo zletilému žákovi písemně.
c) Doklasifikační zkouška je komisionální, její výsledek je podstatnou částí hodnocení žáka za celé pololetí. O zkoušce vyučující sepíše protokol a předá ho učiteli pověřenému tiskem vysvědčení.
d) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.
e) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Na vysvědčení nebo výpis vysvědčení se uvede místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen“.
f) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
g) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku
v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.
h) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
i) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
j) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
k) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
1 – výborný,
2 – chvalitebný,
3 – dobrý,
4 – dostatečný,
5 – nedostatečný.
l) Chování žáka se hodnotí stupni hodnocení:
1 - velmi dobré,
2 – uspokojivé,
3 – neuspokojivé.
m) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
- prospěl(a) s vyznamenáním – žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.
- prospěl(a) – žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.
- neprospěl(a) – žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci 2. pololetí.
- nehodnocen(a) – žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci 1. pololetí ani v náhradním termínu.
 
1.4 Vydávání vysvědčení
a) V posledním vyučovacím dnu období školního vyučování se předává žákům vysvědčení; po ukončení prvního pololetí může škola vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.
V závěrečném ročníku středního vzdělávání se předává žákům vysvědčení v posledním vyučovacím dnu posledního týdne před zahájením ústních zkoušek maturitní zkoušky.
b) Na vysvědčení není přípustné provádět opravy zápisu. Podpisy na vysvědčeních musí být originální. Školy vydávají stejnopisy a opisy vysvědčení; za vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat úhradu vynaložených nákladů, jejíž výše je 100 Kč.  
c) Škola vede evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém stupni vzdělání.
d) Dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce.
 
Článek 2
Kritéria stupňů prospěchu

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do skupin:
- předměty s převahou teoretického zaměření,
- předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
 
2.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
- kvalita výsledků činností,
- osvojení účinných metod samostatného studia.
 
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
 
2.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
- kvalita projevu,
- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
 
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
 
2.3 Stupně hodnocení chování
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
 
Článek 3
Podrobnosti o komisionálních zkouškách

Uvedené podrobnosti specifikuje § 6 vyhlášky 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.
1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
  a) při  zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání (§ 69 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.)
  b) koná-li opravné zkoušky (§ 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb.)
  c) koná-li komisionální přezkoušení (§ 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb.)
2)  Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.
3) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém  pololetí  konat  nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.
4)  Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální  zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce  nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole.
 
Článek 4
Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu

Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu:
a) žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami,
b) žákovi s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání,
c) žákovi i z jiných závažných důvodů.
V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.

 
Dodatek ke klasifikačnímu řádu školního řádu Gymnázium Vysoké Mýto
 
Hodnocení a klasifikace seminářů ve čtvrtých ročnících
Platnost: 1. 9. 2011 – 31. 8. 2012
Třídy: 4. A – oktáva, 4. B
Hodnocení v předmětech:
4. předmět: Biologický seminář, Matematický seminář, Dějepisný seminář
5. předmět: Chemický seminář, Zeměpisný seminář, Anglický seminář
6. předmět: Fyzikální seminář, Společenskovědní seminář
 
Znění dodatku:
„Žáci ve čtvrtém ročníku (maturitní třídy 4. A – oktáva a 4. B ve školním roce 2011 – 2012) mohou v rámci výuky kombinovat semináře 4., 5. a 6. předmětu tak, že si vyberou z uvedené nabídky učebního plánu vždy jeden seminář. Na vysvědčení obdrží ze všech předmětů jednu známku za předmět s názvem Odborný seminář. Celková známka bude vypočtena jako průměrná známka ze všech tří seminářů; podmínkou, aby žák prospěl, je hodnocení stupněm nejhůře dostatečným z každého ze seminářů. V případě, že některý ze seminářů bude hodnocen stupněm nedostatečný, postupuje se obdobně jako v případě nedostatečné z dalších jiných předmětů. V případě hodnocení za první pololetí tedy žák v případě nedostatečné alespoň z jednoho předmětu semináře neprospěl. Pro druhé pololetí platí totéž s možností konat opravnou zkoušku ze semináře, ze kterého byl žák hodnocen stupněm nedostatečný, v srpnu 2012.“ 
Ve Vysokém Mýtě dne 1. 9. 2011
 
 
Příloha č. 3 – PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ   (zpět)

Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. Sebehodnocení provádějí žáci, vyučující je motivují ke schopnosti naučit se sám sebe hodnotit, a to zpravidla ústní nebo písemnou formou v rámci vyučovacích hodin nebo třídnických hodin.
 
Součástí sebehodnocení žáků je také práce s chybou. Chyba je přirozená součást procesu učení, učitelé zařazují práci s chybou jako jednu z metod vedoucí k sebehodnocení žáků a důležitou součást procesu učení. Hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem výkonu a výsledků žáka. Pravidlem je rozbor chyb v rámci písemného a ústního zkoušení, chyb v domácích úlohách, písemných protokolech a vlastních projektech.
 
Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:
- co se mu daří
- co mu ještě nejde, jaké má rezervy
- jak bude pokračovat dál 

Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Sebehodnocení žáků nenahrazuje klasické hodnocení známkou, ale pouze doplňuje a rozšiřuje evaluační procesy a více aktivizuje žáka.
 
Na konci každého pololetí žák písemnou formou provede sebehodnocení v oblasti:
- zodpovědnost
- motivace k učení
- sebedůvěra
- vztahy v třídním kolektivu 

Toto sebehodnocení může být provedeno formou dotazníku. Forma a způsob práce s dotazníkem může být jednotná ve všech třídách nebo odlišná podle návrhů a potřeb třídních učitelů. Sebehodnocení provádí žáci nižšího stupně osmiletého gymnázia povinně, žáci vyššího stupně osmiletého gymnázia a žáci čtyřletého gymnázia dobrovolně po dohodě se třídním učitelem.