Počítačovou grafikou rozumíme vše, co zpracovává počítač a co lze sledovat očima. Při práci s počítačovou grafikou řešíme několik okruhů problémů. Za prvé, jak získat zdrojová data. Za druhé, jak reprezentovat obraz. Za třetí, jak ukládat příslušné datové soubory a jaká je jejich velikost. Za čtvrté, jakým způsobem a na jakém zařízení grafiku zobrazit.
Co všechno lze považovat za počítačovou grafiku:
Podle způsobu uložení obrazové informace rozlišujeme dva základní typy počítačové grafiky: vektorovou a rastrovou.
Nahoru
Obrázek delfína vytvořený v Zoner Calisto
3x zvětšený detail téhož obrázku
Ukládá návod, jak obraz vytvořit. Základem jsou objekty (úsečky, kružnice, přímky). Můžeme si představit, že při vykreslování vektorového obrázku čte počítač zhruba toto: "Sestroj žlutou kružnici o poloměru 15 mm a šířce 1 mm, přes její střed veď zelenou přímku o tloušťce 2 mm." Typicky se využívá pro technické výkresy.
Fotografie neonky černé
3x zvětšený detail téhož obrázku
Jinak také zvaná bitmapová. Ukládá mapu barev jednotlivých bodů obrazu. Můžeme si představit, že počítač při vykreslování čte zhruba toto: "Bílá, bílá, červená, červená, bílá, bílá, další řádek, bílá, červená, bílá, bílá, červená, bílá, další řádek ..." Typicky se používá pro fotografie.
Rozlišení je v počítačové grafice pojem s několika významy. U monitorů (běžných i LCD) se jím myslí rozměr obrazovky měřený počtem zobrazených bodů (pixel, px). Rozlišení 1024x768 px tedy znamená, že na obrazovce se zobrazuje rastrový obrázek, jehož delší strana má 1024 bodů a kratší 768 bodů.
U tiskáren se pojmem rozlišení rozumí hustota bodů při tisku. Měří se v jednotkách dpi(dots per inch, teček na palec - pro připomenutí, palec je 2,54 cm). Optimální rozlišení pro fotografii se udává 300 dpi, tj. 300 teček na 2,54 cm; pro text stačí 75dpi. U skenerů rozlišení v dpi říká, kolik bodů je vytvořeno ve vznikajícím souboru z obrázku dané velikosti. Při rozlišení 300 dpi bude obrázek o velikosti 2,54x2,54 cm převeden na bitmapu o rozměrech 300x300 px.
Rozlišení digitálních fotoaparátů říká, kolik bodů má výsledná fotografie (zhruba řečeno, kolik světlocitlivých buněk má snímač). Udává se v megapixelech (Mpx). Protože mají snímače poměr stran 4:3, je velikost fotografie 4d x 3d, kde d je odmocnina z výrazu (rozlišení v px)/12.
NahoruPočítač je digitální zařízení. To znamená, že pracuje s čísly ve dvojkové soustavě. Je otázkou, jak převést barvu na čísla, a odpovědí jsou barvové modely (někdy nazývány barevné prostory).
Nejpoužívanější je model RGB, který jakoukoliv barvu vyjadřuje jako kombinaci tří světel - červeného (Red), zeleného (Green) a modrého (Blue) - různé intenzity. Intenzita je reprezentována celým číslem, obvykle v rozsahu 0 až 255. Jsou-li všechna světla zhasnuta, vnímáme černou barvu, svítí-li všechna na maximum, vidíme bílou barvu. Tento model se používá zařízení, která svítí (monitory, dataprojektory), a u digitálních fotoaparátů. RGB model je za pomoci spousty obrázků podrobněji vysvětlen na serveru Digimanie
Druhým používaným modelem je model CMY(K). Ten využívá kombinaci tří barev - azurové (Cyan), fialové (Magenta) a žluté (Yellow). Bez použití barev vidíme bílou (přesněji vidíme barvu podložky), při použití všech tří s maximální intenzitou vzniká černá. Tento model používají tiskárny. Z úsporných důvodů se do nich přidává ještě zásobník čené (blacK) barvy.
Výše uvedené modely odpovídají skutečnému způsobu vzniku barvy. Existují i modely určené zejména pro definování barev v prostředí grafických programů, např. HSL - barevný tón (Hue), sytost barvy (Saturation), světlost (Lightness). Na stránkách Mgr. Jiřího Doležala najdete více informací o barvových modelech.
Porovnání velikosti RGB a CMYK prostoru s gamutem lidského oka
Barevná hloubka je číslo, které udává kolik informací obsahuje jeden bod. Udává se v bitech. Nejčastěji používané soubory typu jpg pracují s 24 bitovou barevnou hloubkou. Na každou z barev RGB tak připadá 8 bitů (tj. jeden byte, čteno "bajt"). To stačí na reprezentaci 256 odstínů, celkem dostáváme asi 16,7 miliónů zobrazitelných barev.
Problémem barevných prostorů je jejich různost. Každý z nich totiž popisuje odlišnou množinu barev (tak zvaný gamut), která je navíc vždy menší než množina barev rozeznatelných okem. Na monitoru tedy lze zobrazit netisknutelnou barvu a naopak. Tento efekt je nejvýraznější v oblasti odstínů zelené a v oblastech jemných světlých přechodů (obloha).
NahoruObrázky se na disk ukládají ve formě souborů. Jelikož je velikost disků omezena, je třeba se zabývat velikostí těchto souborů. Ta může být poměrně značná, např. fotografie 10x15 cm skenovaná při rozlišení 300 dpi při 24 bitové barevné hloubce má datovou velikost (10/2,5)x300x(15/2,5)x300x(24/8) = 6,48 MB; běžná tapeta na plochu má datovou velikost 1024x768x(24/8) = 2,4 MB. Sto fotografií z 8 Mpx fotoaparátu má datovou velikost zhruba 2,5 GB.
Ke zmenšování velikosti se používá metoda zvaná komprese. Rozlišujeme u ní dva základní druhy: bezztrátovou a ztrátovou. Ztrátová komprese je podstatně účinnější (tedy zkomprimovaný soubor je menší), dochází při ní ke změnám v obrazu. Tyto změny nejsou za normálních okolností pozorovatelné.
Představme si následující rastr: "Bílá, bílá, světle šedá, bílá, bílá, bílá, další řádek, bílá, šedá, tmavě šedá, tmavě šedá, šedá, bílá, další řádek ..." Bezztrátová komprese jej zakóduje jako "2 bílá, světle šedá, 3 bílá, další, bílá, šedá, 2 tmavě šedá, šedá, bílá, další ..." Při dekompresi (opačný postup) tak získáme obraz zcela shodný s původním. Je vidět, že komprese je obvykle tím účinější, čím více se části souboru opakují.
Ztrátová komprese zakóduje náš rastr například takto: "6 bílá, další, bílá, 4 šedá, bílá, další ..." Tento velmi zjednodušený příklad vychází z předpokladu, že oko nerozliší zanedbaný světle šedý bod v dlouhé řadě bílé. Dekomprimovaný obraz je zřejmě odlišný od původního. Za tuto cenu získáme velmi malý komprimovaný soubor.
Na stránkách Mgr. Jiřího Doležala najdete podrobnější popis komprimace.
Nahoru
JPG, 90% kvalita, 96kB
JPG, 0% kvalita, 1,1kB
Pro konkrétnější představu o velikostech jednotlivých souborů může sloužit následující tabulka:
| Typ souboru | Velikost |
|---|---|
| TIFF - nekomprimovaný | 9,0 MB |
| TIFF - komprimovaný | 4,5 MB |
| JPEG - maximální kvalita | 2,1 MB |
| JPEG - 95% kvalita | 1,0 MB |
| JPEG - 85% kvalita | 0,6 MB |
| JPEG - minimální kvalita | 0,2 MB |
Na stránkách Fireworks - Jak psát web si o rastrových souborech přečtete více.
Nahoru