
"Autorský zákon" je zkrácený název zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů. Jak plyne z jeho názvu, zákon definuje a chrání autorská práva, která dělí na práva osobnostní a práva majetková.
Základem osobnostních autorských práv je autorství jako takové. Autor rozhoduje, zda bude dílo zveřejněno, jak a zda vůbec bude uváděn jako jeho autor atp. Autorství se nelze vzdát, ani ho prodat. S touto částí zákona nemá počítačový uživatel zpravidla potíže, nebo snad znáte někoho, kdo by tvrdil, že naprogramoval Windows?
Větším problémem jsou práva majetková, zejména tedy právo na užití díla (§ 12 zákona). Užitím díla se rozumí i zhotovení kopie a šíření díla (kopie). Majetková práva může autor přenechat/prodat prostřednictvím smlouvy, která se nazývá licence. Licence nesmí zakázat nic, co povoluje zákon. Tedy koupí DVD "Harry Potter a ohnivý pohár" si nekupujeme film, ale právo pustit si ho. Až do příchodu počítačů a zejména Internetu panoval i na poli majetkových práv klid. Díla existovala vesměs v hmatatelné podobě (knihy, obrazy) a normální člověk nekrade.
A tady máme hlavní potíž autorských práv: zatímco všichni chápou, že ukrást rohlík v pekárně, auto na ulici nebo knihu v knihovně je špatné, protože si odnesou něco co jim nepatří, u počítačových autorských práv toto povědomí chybí. Přitom se jedná o to samé: Někdo vyrobí za nemalého úsilí a s pomocí nemalých prostředků program, a uživatel ho poté používá. V případě nelegálního použití ho prostě okopíruje na svůj počítač. Svědomí je čisté, vždyť přeci autorovi (kromě peněz, co po nás chtěl) nic nechybí, program mu zůstal, může prodávat dál. No, a kdyby si někdo půjčil na dobu vaší nepřítomnosti (a bez vašeho vědomí) vaše auto a pak vám ho vrátil, tak by vám to nevadilo? Pokud ne, dejte mi vědět, pojedu se projet. Je to podobná situace.
Budu-li tedy nazývat věci pravými jmény, pak "stahování nelegálního softwaru" je krádež. Nezní to tak hezky učesaně, ale je to pravda. Vedou se legitimní diskuze o procentech z ceny, které připadnou autorovi a které distributorovi, ale na samotném faktu krádeže to nic nemění.
NahoruPo krátkém úvodu se podívejme co konkrétně nám zákon umožňuje a co zakazuje. Zhruba řečeno, dílo můžeme používat pro osobní potřebu po jeho zakoupení nebo na základě § 30 a § 31 autorského zákona. Konkrétně:
Je to velmi hezký právnický jazyk, že? Je vám všem jasné co z toho plyne? Pokud ano, pak jste na tom lépe než většina právníků. Nezapomínejte na skutečnost, že v případě problémů rozhodují právníci, ne vy. Podívejme se, co o této problematice píší oni (viz sérii článků M. M. Bočka na serveru Doupě). Pro přehlednost rozdělíme autorská díla na několik skupin.

Ochranu autorských práv řeší zejména § 40 autorského zákona. Mimo jiné z něj vyplývá, že autor má právo na zničení neoprávněně použitého díla (rozmnoženiny), na přiměřené zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu (i v penězích) a na náhradu škody. Přitom se cena licence počítá jako dvojnásobek běžné ceny. Ačkoliv tyto záležitosti může řešit soud, nejedná se automaticky o trestný čin, může jít pouze o přestupek. Rozhodující je tzv. "společenská nebezpečnost", kterou lze laicky chápat jako velikost způsobené škody (§ 3 zákona 140/1961 Sb. - trestního zákona).
Podle § 152 trestního zákona může být porušování autorských práv a práv souvisejících trestným činem. Trestem může být "odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty" nezpůsobí-li pachatel tímto jednáním značnou škodu (hranici tvoří půl milionu korun). V opačném případě se hranice trestu odnětí svobody posouvá na pět let. Mimochodem, pokud se vám zdá půl milionu neskutečná suma, uvědomte si, že do škody se započítá i možnost stažení programu od vás (P2P sítě). Počítejte se mnou: Adobe Photoshop stojí 21500,- Dreamweaver 16000,- To je celkem 37500,- Pokud si tyto programy od vás stáhne 13 uživatelů, vyprodukovali jste škodu 487500,- K tomu připočtěte Windows (cca 9000,-), MS Office (15000,-) a půl milión je pohodlně překročen.
Nahoru